Když nevíte kam, jeďte do Kjóta

18:22

Tohle město vás nikdy nezklame. Je to přesně ten typ místa, kde můžete strávit celý svůj pobyt a stejně budete každý den žasnout nad novými objevy. Tady se nestačí podívat na top 10 věcí, které vidět, hledejte minimálně top 50.

Na Japonsko není Kjóto nějak extra velké město, přes 1,5 miliónu obyvatel ho řadí až na šesté místo a s ohledem na klesající populaci by se brzy mohlo propadnout v pořadí až na osmičku. Hrdé Kjóto, které po tisíc let bylo centrem Japonska, dnes těží ze své bohaté historie a láká turisty na desítky neskutečných míst. Řada návštěvníků mu mezi místy k navštívení dává jednoznačné prvenství. Možná i díky tomu zde nevládne taková rivalita s Tokiem jako třeba v nedaleké Ósace.


Kjóto má pro cestovatele skvělou polohu na středozápadě hlavního ostrova Honšú, odkud se dá pohodlně cestovat do dalších míst. Šinkansenem vám to v obou směrech, ať už vyrazíte do Tokia nebo Hirošimy, zabere jen pár hodin. Koupit si můžete i výhodný Kansai Pass, který využijete v celém regionu kolem Kjóta, třeba na cestování do Nary, Ósaky, Kobe nebo dalších atraktivních lokací.

Pokud bych se někam na chvíli rád přestěhoval, Kjóto by stálo na prvních místech mého žebříčku. Rád bych ho objevoval, zkoušel místní jídlo a bavil se. Nechte se přesvědčit fotkami a dáte mi za pravdu.

Jeden z východů hlavního nádraží hlídají duhové schody až do nebe.
Osobně mám slabost pro čtvrť Arašijama na západě Kjóta. Je tady krásná příroda a spousta nádherných míst k vidění. Třeba bambusový park, který určitě znáte z mnoha fotek. Naživo sice není tak úchvatný, jak se může zdát, ale stejně stojí za to ho vidět.
Především na jaře, ale taky během letních festivalů, tady potkáte holky v kimonech. Rády se s vámi vyfotí, stačí se zeptat.
A na cestu po okolí jedině s matcha zmrzlinu! Běžná cena je 300 jenů.
Kousek za mostem je i "opičí hora". Aby bylo jasno, ony nejsou za mřížemi, to já. A jen při krmení. O to se totiž opičáci umí pěkně poprat. Jinak se ale můžete pohybovat volně. Jen jim nekoukejte do očí!
Jakmile jednou natáhnete ruku, nejde (nenechají vás) přestat.
Tohle je prostě to staré Japonsko... až na ten rozvod elektřiny.
A když se opičky omrzí, vydejte se na jih k cestě tisíce bran torii.
Z chámu Fušimi Inari se můžete vydat několika cestami až na vrchol hůrky. Jednotlivé brány platí sponzoři, jednotlivci i firmy (podle velikosti). Přinášejí totiž štěstí a blahobyt. Taky si jednu můžete koupit. Ty menší vyjdou zhruba na 80 tisíc korun.
V každém případě, je to romantické místo...
S vychlazeným ananasem na špejli není žádná cesta ztracená! 
A když vám přestanou sloužit nohy, můžete se po městě nechat trochu vozit.
Postaven v roce 1603, hrad Nijo je jednou z památek UNESCO, která se vyjímá v centru města a kromě jeho útrob si můžete projít i krásný park.
Od hradu 15 minut volným krokem leží snad nejznámější ulice gurmánů Nišiki. Stánky se rozbalují v devět ráno a konzumovat můžete až do šesti večer. Ochutnávky zdarma jsou samozřejmostí od alkoholu po sladkosti, nebo chobotničky na špejli.
Pokud máte kladný vztah k jídlu, jeďte sem a nikam jinam. Kulinářské delikatesy kam oko dohlédne. Trhy se tady pořádají už stovky let a za tu dobu to opravdu vyladili k dokonalosti. Perla Kjóta kousek od hlavní vlakové stanice.
Po dobrém jídle se můžete projet třeba na sever ke zlatému pavilonu Kinkakudži - zenovému chrámu šóguna Ašikagy. Loupat zlatu z omítek nemůžete, ale projít se kolem stojí za to v každém období.
A pokud nebudete vědět, co s načatým večerem, dejte se uličkami mezi chrámy na východní straně města. Hlavně v březnu při festivalu světel, kdy se rozsvítí malé lampiony po stranách uliček... jako byste se přenesli o stovky let nazpátek. 
Dechberoucí. Některé chrámy tady stojí už více než 1000 let!
Neváhejte zkusit něco z tradičních jídel v pouličních stáncích. Tyhle bochánky bývají plněné sladkou pastou (pozor horké!). Říká se jim imagawajaki.
A pak zpátky mezi uličky.
Mimochodem, během festivalů si tady můžete přilepit i své přání. Když budete věřit, možná se vám vyplní. Já na to svoje ještě čekám...
Jen při procházkách dejte pozor, abyste se nezasnili tak, že vám ujede poslední noční vlak, zvlášť pokud nebydlíte přímo v Kjótu. Mně se to málem povedlo.
Zdá se vám toho hodně? A to jsou přitom jen střípky nádherného města. V Kjótu je krásně a život tady plyne jiným tempem. Nebo je to alespoň mé malé přání, které si sem s sebou vozím. V každém případě si na toto místo vyhraďte delší dobu, za den to nestihnete a čas vám snadno pochybí, mám to vyzkoušeno.

PS: Jsou tady schované i obchůdky s Totorem...

Tonari no Totoro, Totooooro!

Taky by se vám mohlo líbit...

0 komentářů