První japonská gejša byla muž?!

20:36

Pozor! Blíží se článek, kde dochází k boření iluzí a snů. První gejši byli muži. Ano. A nenabízeli sexuální služby, ale byli to umělci a svým způsobem baviči.


  • "Když v Japonsku uvidíte ženu, která nosí kimono, není to gejša. Je to žena v kimonu." - Daniel Šácha 
Gejša je v doslovném překladu člověk praktikující umění, do kterého rozhodně nezapadají sexuální služby, byť by si to mnozí přáli. Co víc, poskytování podobných služeb měly dokonce zakázáno. Kdo si chtěl užít, musel vyhledat kurtizánu.

Na druhou stranu, profese gejši se zrodila právě ve čtvrtích "radosti" a také proto mnohdy docházelo k mylnému výkladu. Nemluvě o tom, že s výrazným rozvojem tohoto řemesla byly některé gejši ochotné svým zákazníkům nabídnout i více. Zdaleka to ale nebylo pravidlem.

Na první gejši narazíme v 18. století. A jak jsem naznačil v úvodu, byli to, alespoň dle historických pramenů, právě muži - baviči, kteří rozveselovali zákazníky čekající na své vysněné kurtizány. Ženy ale jejich roli brzy převzaly. V období, kdy byly japonské ženy prakticky vypovězeny z kulturního života, to byly právě gejši, které dělaly mužům společnost. Jenže ne takovou, jaká řadu lidí v tomto kontextu napadne. Už od svých počátků dívky toužící stát se gejšou podstupovaly náročný, několikaletý trénink, aby se staly ztělesněním představ o ženské dokonalosti. Stávaly se z nich skutečné umělkyně ovládající konverzaci, hudbu, tanec, hry a společenskou etiketu na té nejvyšší úrovni. A jen tak někdo si je pro své rozveselení dovolit nemohl.

Taková gejša se tedy jednoduše řečeno starala o zábavu vážených hostů. Mluvila s nimi na nejrůznější témata, podávala nápoje, bavila je svou hrou i tancem a připravovala hry, které krátily čas. A tento přístup platí i dnes.

  • Slyšeli jste někdy o gejko a majko? Gejko je v podstatě jiný výraz pro gejšu, ale pouze v regionu Kansai, tzn. v okolí Kjóta. Majko (v doslovném překladu "tancující dítě") je pak mladá učednice, která se gejšou, resp. gejko teprve stane, pokud úspěšně dokončí svůj trénink. Mimochodem, majko mají obvykle zapleteny své vlastní vlasy, ale profesionálky už nosí mohutné paruky, které jsou vytvořeny v několika stylech. Obecně je výbava takové gejši velmi zajímavá a pestrá, mrkněte sami.
Říká se, že ještě před 100 lety bylo v Japonsku přes 80 tisíc žen této profese. Dnes je to už pouhé procento mj. i s ohledem na vysokou cenu, která je zkrátka pro mnoho zákazníků nedostupná a o služby gejši není takový zájem, aby se podobný počet uživil. Svou roli ale pochopitelně hraje i náročný výcvik.

I když si Japonci tuto profesi drží primárně pro sebe, najdou se dnes gejši, které z Japonska nepocházejí, stejně tak, jako se tomuto povolání stále věnují i muži - ty byste ale pravděpodobně spočítali na prstech jedné ruky.

Tak a máte to. Varoval jsem vás, ale vstupné a iluze se nevrací. Až tedy příště uvidíte slečnu či paní v kimonu (či jukatě), nemyslete si o ní nic špatného. Ona si o vás taky nic takového nemyslí.

  • PS: Společnost gejši si můžete zajistit i vy, i když to není zrovna levná záležitost. Jak na to a co vše vás čeká ukázali ve videu youtubeři Rachel a Jun. Doporučuji zhlédnout!



















Taky by se vám mohlo líbit...

0 komentářů