Katana: Jak jsem se stal samurajem

17:19

Od té doby, co mám doma katanu, jsem narazil na jeden zásadní problém. Až příliš často se nechám unést, beru meč do ruky a místo práce jím šermuju po pokoji, křikem děsím sousedy a přehrávám si scény z oblíbených samurajských filmů.

Skoro jako z postapo filmu, co říkáte? Jen ta bunda by mohla být otrhanější | Foto: Lucie Nohlová
I s minimálním přehledem o Japonsku určitě víte, že katana je lehce zakřivený meč, který používali samurajové. A nejspíše vás ani nepřekvapí, že metoda výroby těchto mečů pochází z Číny. Stejně jako spousta dalších zdánlivě japonských věcí. Ať už je ale původ jakýkoliv, nedá se kataně upřít smrtící účinek. Samuraj totiž mohl svého nepřítele zasáhnout rovnou při tasení. Nacvičit si správné tasení bylo pro válečníka nezbytné a toto umění má i vlastní jméno iaijutsu - pod názvem iaido se trénuje dodnes taky v Česku.

Ne všichni samurajové byli šlechetní a udatní, ale měli právo nosit meč a to z nich dělalo nebezpečné patrony země. Oddané svému pánovi. Byla to samostatná společenská třída, která vznikla ve 12. století a existovala až do konce feudálního období Japonska v 19. století, kdy éra samurajů skončila a nošení mečů na veřejnosti bylo zakázáno. To je ale na jiné a mnohem delší vyprávění, vraťme se k mečům.

Kde si katanu koupit?

Upřímně, zbraně vlastně moc v lásce nemám, ale protože jsem si jako kluk nadšeně hrával na rytíře, za hezkým mečem jsem se vždycky ohlédl. A jaký meč může být pro japanofila lepší než katana.

Dříve jsem si říkal, že se dá takový meč sehnat jedině v Japonsku, ale po originálu za desítky nebo stovky tisíc jsem popravdě nikdy netoužil. Naštěstí se dají koupit i v Česku. Když máte štěstí, pěkný kus občas zahlédnete na nějakém jarmarku, ale snadnější je zabrousit na internet. Osobně mě zaujala filozofie obchodu Chladné zbraně, který rozjela parta vysokoškoláků (v roce 2014) s touhou nabízet kvalitní zbraně, které se „nerozlomí vejpůl při úderu o větev a zároveň nestojí majlant.“ Přesně můj cíl a šance, jak ukojit svou fanouškovskou touhu. A tak jsem neváhal a je doma. Věrně zpracovaná katana, kvůli které jsem ani nemusel rozbít prasátko. Na domácí „hraní“ nebo trénink je ideální. Vybrat si ale můžete taky kusy, se kterými něco přeseknete. Nabídka je široká i mimo japonskou část.

Tyhle Chladné zbraně si nechám líbit | Foto: Lucie Nohlová
Jako laika mě mile potěšilo kvalitní zpracování a váha - katana je tak akorát těžká, má propracované detaily a dává dojem, že nejde o levnou napodobeninu, což je s ohledem na cenu pod 1.500 Kč fajn a rozhodně to nebývá zvykem. Věřím, že kdybych chodil častěji na anime festivaly, určitě by to byl můj věrný společník. Pro fanoušky cosplaye a fantasy nebo anime zbraní je na webu mimochodem speciálně vyčleněná sekce.

Jak je to s nákupem mečů v Japonsku?

Obecně na katany narazíte na trzích, třeba v Kjótu. Když jde o repliku nebo neostrý tréninkový meč, neměl by být jeho nákup vůbec problém a maximálně se vám pak protáhne prohlídka na letišti. Počítejte ale s tím, že si připlatíte - jen za to, že katanu kupujete v Japonsku, i když na ní nic japonského být nemusí.

  • Myslete na to, že se venku s mečem producírovat podle japonských zákonů nesmíte. Ani když jde o repliku. Výjimkou jsou pouze neostré tréninkové meče a meče s čepelí do 15 cm.
Pokud nejste movitý fanoušek do morku kostí, na pravou a starou katanu si nechte zajít chuť. Nejcennější historické kusy vás japonská vláda ze země vyvézt nenechá a u těch ostatních, pořád cenných, budete kromě peněz potřebovat taky povolení Ministerstva kultury. Vyrobit takovou katanu mimochodem trvá i několik měsíců a licencovaných mečířů postupně ubývá (uvádí se cca 180 mistrů, zájemce o řemeslo musí mj. 5 let strávit jako učeň, bez nároku na mzdu). Jeden obchůdek s těmito katanami je shodou okolností taky v Kjótu, hned vedle hradu Nidžo.

Ze života samurajů

Jestli vám stačí jen to ohlédnutí a nemusíte katanu přímo vlastnit, vydejte se třeba do Muzea samurajů nebo Japonského muzea mečů v Tokiu. Osahat si meče můžete i v rámci prohlídek většiny japonských hradů a kdybyste chtěli do života samurajů proniknout na vlastní kůži, doporučuji navštívit města jako Kanazawa, Kurašiki nebo Nara, kde se zachovaly celé ulice a čtvrti tradičních domů ze starých časů.

A než takovou cestu podniknete, můžete si krátit čas třeba s knihou Romana Kodeta Války samurajů nebo Zbraněmi a bojovými technikami samurajů od Thomase D. Conlana, případně dobrým filmem. Nejlepší poctu japonským válečníkům složil svými snímky Akira Kurosawa. A pro mě osobně pak bude tím pravým samurajem hlavně legendární herec Toširó Mifune.

Moje svatá filmová trojice:

Pokud dáváte přednost animovanému zpracování, máte taky z čeho vybírat. Nabízí se třeba série Samurai Champloo, Rurouni Kenshin, Gintama, Sengoku Basara, Stranger: Mukou Hadan nebo trochu atypický Afro Samurai. Na pěkné meče ale narazíte i v mainstreamu jako Naruto nebo Bleach.

Kdo hledá, najde.

Toť vše, tak nasekanou u dalšího příspěvku!

PS: Jestli vás zajímá, jak pravé katany vznikají, koukněte někdy na tenhle film...


Taky by se vám mohlo líbit...

0 komentářů