40+ frází, bez kterých v Japonsku nepřežijete

あなたのための新しい記事! Spoléháte při cestách na angličtinu? Tak to se asi v Japonsku budete trochu divit. Nebojte, není to tak špatné, ale cizí jazyky tady zkrátka moc nefrčí a narazit na někoho, kdo vám bude rozumět, je náročné. A proto! …není na škodu osvěžit si pár slovíček a frází. Budou se vám hodit.

Nebudu vás trápit složitostmi, předpokládám, že máte telefon nabitý aplikacemi nebo papírový slovník v kapse. Základy ale zvládnete uložit i do hlavy. A jak sami uvidíte, výslovnost není vůbec složitá. Nebojte, využijete je.

Mimochodem, pokud by vás to zajímalo, měl bych pro vás článek o tom, proč Japonci nemluví anglicky

Bez těchto slovíček do Japonska vůbec nejezděte:

• Ano – Hai [haj]
• Ne – Iie [íje]
• Děkuji – Arigatō [arigató] …zdvořilá verze typu Velmi děkuji – Arigatō gozaimasu [gozajmas]
• Prosím vás / promiňte – Sumimasen [sumimasen] …například budete-li se ptát na cestu, oslovíte někoho právě slovíčkem „sumimasen“
  • a co takové zdvořilostní prosím? – o-negai shimasu [onegajšimas], uvidíte dále ve větách
  • a nebo prosím (ve smyslu prosím vstupte, poslužte si, tady máte apod.) – dozo [dozo]
• Dobré ráno – Ohayō gozaimasu [ohajó gozajmas]
• Dobrý den – Konnichiwa [koničiva]
  • Neformálně mezi přáteli? – „Ossu“ (hlavně mezi kluky) nebo „Yo!“ / „Yaho!“ (používá se v Ósace)
  • Dlouho jsme se neviděli – Hisashiburi [hisašiburi]
  • Jak to jde? – Saikin dō? [sajkin do]
• Dobrý večer – Konbanwa [konbanwa]
• Dobrou noc – Oyasumi nasai [ojasumi nasaj] …obvykle stačí jen „ojasumi“
• Jak se máš? – O genki desu ka [o genki deska]
  • odpověď by pak byla „genki de su“ – dobře
• Rád vás poznávám – Hajimemashite [hadžimemašte]
• Sbohem / Na shledanou – Sayounara [sajónara]
  • přátelsky můžete říct třeba „mata ne“ – na viděnou
• Nerozumím – Wakarimasen [vakarimasen]
• Pomoc! – Tasukete [taskete]

Hodilo by se vám pár otázek? (a frází)

• Kolik to stojí? – Kore wa ikura desu ka? [kore va ikura deska] …u této otázky existuje několik variant, jako cizinci si sice bohatě vystačíte se základem, ale pro vaši představu:
  • „kore“ znamená „to“ co máte např. v ruce
  • pokud „kore“ nahradíte „are“, znamená „tamto“ co je někde dále, třeba v obchodě
  • „sore“ pak znamená, když ukazujete třeba na něco blízko
• Kde je vlaková stanice? – Eki wa doko desu ka? [eki va doko deska]
  • pokud se chcete zeptat na konkrétní stanici, přidejte na začátek její jméno „Tokyo eki wa doko desu ka“ – kde je stanice Tokyo?
  • autobusová stanice je mimochodem „Basutei“ (nahradíte eki)
  • stanice metra pak Chikatetsu no eki [čikatetsu no eki]
  • pokud by vás zajímala nejbližší stanice, přidejte na začátek věty Ichiban chikai [ičiban čikaj]
• Staví tento vlak v… ? – Kono densha wa … ni tomari masu ka? [Kono denša va … ni tomari maska] …za tečky si dosaďte libovolné místo
• Mohl bych prosím dostat menu? – Menyū o-negai shimasu? [Meňú onegajšimas]
  • předpokládám, že budete chtít menu v angličtině, v tom případě na začátek vložte „Eigo no“ (anglické) …Eigo no menyū o-negai shimasu.
  • případně se můžete zeptat Máte menu v angličtině? – Eigo no menyū ga arimasu ka? [ejgo no meňú ga arimaska]
• Chtěl bych tohle – Kore o kudasai [Kore o kudasaj] …sice to není otázka, ale při výběru z menu se bude hodit.
• Můžete něco doporučit? – Osusume wa arimasu ka? [osusume va arimaska]
• Berete kreditní karty? – Kurejitto kādo wa tsukaemasu ka? [kredžito kádo va tsukaemaska] …možná byste ti do Japonska neřekli, ale je to hotovostně orientovaná země, takže kreditky na řadě míst vůbec neberou.
  • Berete karty VISA? – Biza wa tsukaemasu ka?
  • Master Card – Masutākādo
• Můžete mě prosím vyfotit? – Shashin o totte moraemasen ka? [Šašin o totte moraemasenka] …nezapomeňte začít oslovením „sumimasen“
• Mohl bych dostat mapu? – Chizu arimasu ka? [čizu arimaska]
  • když chcete např. mapu Tokia, přijdete Tokyo no chizu arimasu ka
• Vodu, prosím – Mizu, o-negai shimasu [mizu onegajšimas] …v restauraci automaticky dostanete vodu nebo čaj zdarma
• Mluvíte anglicky? – Eigo o hanasemasu ka? [ejgo o hanasemaska]
  • Nemluvím japonsky – Watashi nihongo wa hanasemasen [vataši nihongo va hanasemasen] …“nihongo“ je japonština

Pozor na záludné číslovky…

• Jedna – Ichi [iči]
  • jedna věc, např. při nákupu, kdy chcete jeden párek v rohlíku, bude jedna jako Hitotsu [hitotsu]
  • jeden člověk, např. když se vás v restauraci ptají, pro kolik lidí chcete stůl, bude Hitori [hitori]
• Dva – Ni [ni]
  • dvě věci (jako výše) – Futatsu [futatsu]
  • dva lidi (jako výše) – Futari [futari]
• Tři – San [san]
  • tři věci – Mittsu [mitsu]
  • tři lidé – Sannin [sanin]
• Čtyři – Yon [jon]
  • čtyři věci – Yottsu [jontsu]
  • čtyři lidé – Yonnin [jonin]
• Pět – Go [go]
  • pět věcí – Itsutsu [itsutsu] …šest je Muttsu, sedm Nanatsu, …Yattsu, Kokonotsu
  • pět lidí – Gonin [gonin] …šest bude Rokunin, sedm Nananin …Hachinin atd.
• Šest – Roku [roku]; Sedm – Nana [nana]; Osm – Hachi [hači]; Devět – Kyu [kju]; 
• Deset – Ju [džu]; Sto – Hyaku [hjaku]; Tisíc – Sen [sen]

A to by bylo, základní nástřel japonské konverzace v kostce (teda v nudli). Pro další slovíčka doporučuji hledat na internetu nebo se pustit do samostudia. V Česku vyšla dobrá učebnice v roce 2007 (Japonština pro samouky, LEDA), do začátku určitě pomůže. A s sebou pak třeba tenhle pěkný slovníček. Pro memorizaci písma a základních frází můžete využít třeba aplikaci Memrise. Učit se ale můžete i podle Youtube, připravil jsem pro vás seznam kanálů o Japonsku, které rád sleduju.

Zrovna jsem si uvědomil, že by se vám mohla přece jen hodit ještě jedna fráze. Jsem Čech! …můžete říct jednoduše Cheko de su [čeko des].

Dál už si budete muset poradit sami. Ganbatte! ~ hodně štěstí!

K vytvoření článku mě inspirovalo video ze série JapanesePod101, doporučuji mrknout na celý kanál. Dostanete dobré tipy!