Klidně dejte za suši ruku do ohně, ale pro mě je tou pravou japonskou delikatesou pořádný rámen. No a taky onigiri... A okonomijaki. O těch ale jindy. Dneska se bude polévkovat!
Když vás u nás v Česku někdo pozve do japonské restaurace, můžete si být na takových 90 % jistí, že se bude podávat suši. Máme ho tak zažité, že by se hosté mohli i urazit, kdyby rolky nakonec nedostali. Zabalit ale tak pestrou kuchyni, jako je ta Japonská, do rýžových válečků a myslet si, že to tím všechno končí, je přece velká škoda. Kde je rámen, ptám se!
Označit rámen za polévku, by vlastně někdo mohl vzít za urážku, ale řekněme, že k ní má nejblíže. Ramen, to je hlavně vývar (!), nudle, plátky vepřového nebo hovězího masa, řasy, vařené vejce a zelenina. V základu. Ingrediencí a tím i typů rámenu je totiž hodně, což poznáte ve chvíli, kdy zavítáte do některého z tradičních barů, kde ho podívají. V každém případě si na něj ale zajděte. Poctivý rámen, to je dar šéfkuchaře zákazníkovi, jaký jindy nedostanete.
Když už jsem naznačil, že je rámenů hodně typů, pojďme se krátce podívat alespoň na ty nejznámější:
Když vás u nás v Česku někdo pozve do japonské restaurace, můžete si být na takových 90 % jistí, že se bude podávat suši. Máme ho tak zažité, že by se hosté mohli i urazit, kdyby rolky nakonec nedostali. Zabalit ale tak pestrou kuchyni, jako je ta Japonská, do rýžových válečků a myslet si, že to tím všechno končí, je přece velká škoda. Kde je rámen, ptám se!
![]() |
Můj oblíbený červený rámen v jokohamském bistru Ippudo. La-ho-da! |
- Provozovat rámen bar není žádná legrace, přesvědčí vás o tom šéf Kunimoto.
Když už jsem naznačil, že je rámenů hodně typů, pojďme se krátce podívat alespoň na ty nejznámější:
- Shoyu - obzvlášť populární rámen, na jaký narazíte hlavně v Tokiu a okolí. Základem je sojová omáčka a (obvykle) kuřecí vývar, plátky vepřového nebo hovězího masa, mořské řasy, bambusové výhonky, vajíčko, naruto a cibulka.
- Tonkotsu - hustý, bíle zbarvený vývar z vepřových kostí, řasy, zázvor a plátky vepřového. Vajíčko jako bonus nesmí chybět.
- Shio - velmi podobný prvnímu rámenu, jak už ale vychází z názvu (shio = sůl), je více prosolený.
- Miso - populární na severním Hókkaidu. Dominantní je směs sojové miso pasty a vývaru, které často jako ingredience doplní kukuřice.
Na tradiční Hakata-Rámen u stánku ve Fukuoce se stojí fronty. Je to ale delikatesa. |
Vedle základních rámenů pak existuje řada regionálně odlišných variant. Svůj typický rámen tak mají třeba v Sapporu, Fukuoce, Jokohamě atd. Kdybyste nechtěli cestovat po celém Japonsku, můžete všechny různé typy vyzkoušet v Rámen muzeu v Jokohamě, kde najdete živé kulisy tokijských uliček z 50. let minulého století a tedy i klasické rámen bary té doby. Ceny jsou sice malinko vyšší, fronty ale naopak menší než venku a ten zážitek za to rozhodně stojí. Sám jsem tam s hůlkami a lžičkou v ruce strávil pár hodin.
- Kam na dobrý rámen v Česku? Až budete mít cestu do Prahy, stačí, když sejdete na dolní konec Václavského náměstí. V boční ulici tady najdete Kitchen Ramen Bar, kde vám japonský kuchař Šogo připraví rámen, který by se neztratil ani v rodné vlasti. Zkoušel jsem jich několik a vážně stojí za to. Jak vypadá jejich shoyu rámen se můžete mrknout na fotce níže.
![]() |
V Kitchen Ramen Baru umí. Najdete je na ulici 28. října 9 v Praze. |
PS: Podle statistik z roku 2013 je v Japonsku přes 35 tisíc restaurací, které se na rámen specializují. To by šlo. A kdybyste chtěli do rámen kultury proniknout více, mrkněte třeba na film The Ramen Girl nebo Tanpopo.