Baseball v Japonsku? Sport číslo jedna

Zatímco já jsem pobíhal po Ósace s velikonočním tatarem, mladí Japonci drželi nesrovnatelně silnější nástroje. Vlastně jsem zpětně docela rád, že se nerozhodli mou touhu přenést slovanské zvyky následovat, protože by to z toho mohla být národní tragédie. Zejména v jindy tak klidné zemi. Musím ale říct, že v rukou japonských dětí i ty baseballové pálky vypadají vlastně celkem roztomile.

Baseball a Japonsko nejdou příliš dohromady, budete si říkat do chvíle, než vyrazíte na první zápas. Troufám si totiž tvrdit, že vás nadšení fanoušků kolem zaručeně strhne. Baseball je totiž sport číslo jedna. Traduje se, že se do Japonska dostal, když jeden z amerických hráčů tehdejší ligy odpálil míček přes Pacifik až do Tokia, ale možná ho prostě jen dovezli s sebou na lodi kolem roku 1872, jak říká Wikipedie. V každém případě to byl hned ze startu jasný homerun, jakože sukces.

Fotbal je japonská dvojka, na třetím místě byste našli tenis a až za ním tradiční sumó.

Hrálo se prakticky všude a od 20. let minulého století se tento sport začal rozvíjet i na profi úrovni. Hlavní soutěž se dnes skládá ze dvou lig, Centrální a Pacifické, ve kterých se střetává celkem 12 týmů, obvykle po jednom z největších měst (Tokio, Hirošima, Ósaka, Fukuoka…). Vítězové obou sérii se pak společně potkají ve finále, které se hraje na 4 vítězné zápasy. Aktuálním mistrem jsou Hokkaido Nippon-Ham Fighters, historicky nejlepším týmem je ale celek Tokijských Obrů (Jomiuri Giants). A mimochodem, japonští baseballisti nejsou žádná ořezávátka, solidně hrají i na světové úrovni.

Osobně jsem fandou ósackých Hanšin Tigers, blízko mám ale také k Jokohamě a jejich BayStars.

Lístky na zápas si můžete pořídit (na rozdíl od sumó) celkem jednoduše přímo na stadionu a obvykle není třeba spěchat. Pokud tedy nechcete vidět zmíněné Obry z Tokia nebo jejich rivaly, ósacké Tygry, tam bývá vyprodáno brzy. Rezervovat případně můžete i přes internet nebo v některém z automatů, které najdete v samoobsluze jako 7-Eleven. Ceny se obvykle pohybují od 400 Kč nahoru.

Pokud si chcete zápas skutečně užít, i když baseballu moc nerozumíte, doporučuji najít si místa mezi fanoušky domácího týmu. Atmosféra je totiž neskutečná. Sám na zápas mezi domácí Jokohamou a Hanšin Tigers vzpomínám dodnes i přesto, že jsem během jediného homerunu celého zápasu zrovna hledal v tašce zmrzlinu… Na mou obranu, bylo fakt šílené vedro. Fandové mi to svým dvouhodinovým zpěvem a poskakováním ale dokonale vynahradili. Ostatně přesvědčte se sami ve videu. Jo a mimochodem, Jokohama toho dne nečekaně vyhrála!

PS: Když mi kamarád říkal, že si před zápasem skočíme nakoupit jídlo a pivo do obchodu, čekal jsem, že má nějaký tajný trik, jak ho pronést na stadion. Ono ale nebylo třeba. Pořadatelé nám naopak u vstupu nabídli kelímky, abychom si pivo z plechovek mohli přelít. Milí lidi ti Japonci.