Jak na půjčení auta v Japonsku

Jak na půjčení auta v Japonsku

Chcete v Japonsku cestovat pohodlně a objevit i odlehlejší kouty ostrovů, kam se vlaky nebo autobusy nedostanou? Půjčení auta je ideální řešení. A není to nic složitého.

Vlaky a MHD obecně jsou v Japonsku opravdu skvělé, jenže jak už jsem naznačil, nejezdí všude. Týká se to hlavně řady krásných vodopádů a chrámů nebo malých ostrůvků typu Jakušima, které znáte ze sociálních sítí. Když už k nim něco jede, je to autobus jednou za den nebo vlak, který se točí kolem pobřeží a výsledná cesta tak zabere spoustu hodin. Sám jsem kvůli tomu dřív řadu míst raději vynechal.

Řešení je přitom jednoduché. Půjčte si auto. Sám nejsem kdovíjak dobrý řídič a cestování po Japonsku jsem docela zvládl, i když je fakt, že velkoměstům se zatím vyhýbám.

Naše žihadlo z Jakušimy.

Co k půjčení auta potřebujete?

  1. Mezinárodní řidičský průkaz – Na úřadě v ČR vám ho vyřídí na počkání za poplatek 50 Kč. A pozor, existují dva a do Japonska potřebujete ten podle Ženevské úmluvy (platnost 1 rok). Jiný vám na místě neuznají. S sebou si vezměte i pasovou fotku, která se lepí do řidičáku.
  2. Platný český řidičský průkaz – Logicky s sebou musíte mít i originál vašeho českého řidičáku.

Kde si auto půjčit?

Autopůjčovny jsou dostupné po celém Japonsku – na letištích, ve velkých městech i v menších regionech. Mezi známé společnosti patří:

  • Toyota Rent a Car
  • Nippon Rent-A-Car
  • Times Car Rental
  • Rakuten Travel Cars
  • ORIX Rent a Car

A samozřejmě spousta menších, lokálních půjčoven.

Auto si zpravidla můžete rezervovat předem online, často i za zvýhodněnou cenu. Mimochodem u menších ostrovů jako Jakušima, kde je nabídka poměrně omezená, bych to rozhodně doporučil udělat i se značným předstihem.

Stránky půjčoven jsou obvykle i v angličtině, nebo se samy alespoň v základu přeloží, takže byste to měli zvládnout.

Kolik to stojí?

Ceny logicky závisí na typu auta, regionu a sezóně. Menší auto z mé zkušenosti vychází do 1 000 Kč / den. Třeba za to, které můžete vidět na titulní fotce, jsme letos zaplatili dokonce jen 500 Kč.

Benzín aktuálně vychází kolem 27 Kč / litr.

V ceně auta je standardně zahrnuto základní pojištění, ale máte možnost si připlatit za vyšší. Poměrně velké přirážky pak bývají za to, když chcete auto vrátit na jiném místě, např. kdybyste si ho půjčili v Ósace a vrátili v Tokiu.

Co byste měli vědět?

  1. V Japonsku se řídí vlevo. Pokud s tím nemáte zkušenost, prvních pár kilometrů si nejspíš budete zvykat. Japonští řidiči jsou naštěstí velmi ohleduplní a taky, jak mi potvrdil kamarád, často dávají přednost i tam, kde nemusí. Údajně jsou taky zvyklí jezdit více na oranžovou, která bývá delší než u nás.
  2. Značení. Je docela jasné a přehledné, každopádně má pár odlišností. Třeba stopka vypadá jako obrácený červený trojúhelník, kde je japonskými znaky napsáno 止まれ (tomare = zastavit). Přehled značek najdete třeba na Wikipedii.
  3. Navigace. Auta často mají GPS, ale ne všechny podporují angličtinu. Osobně jsem se zatím spoléhal hlavně na vlastní navigaci v mobilu.
  4. Rychlostní omezení. 80 až 100 km/h na rychlostních silnicích, 40 km/h v městských oblastech, 30 km/h v bočních ulicích a 50 až 60 km/h jinde (spousta lidí to ale tradičně nedodržuje).
  5. Parkování. Jen tak na ulici není moc běžné; zvlášť ve městech na to zkrátka není prostor. Raději si proto dopředu přes mapy ověřte, kde jsou parkoviště (většinou placená). Existují různé typy placených parkovišť. Časté jsou třeba takové se zámky na cestě v podobě klapky, která se zvedne, jakmile zaparkujete. Kouknout na to můžete tady. Parkování před obchody bývá zdarma, ale jen po ohraničený čas, např. 30-60 minut. Někde vám za určitou útratu dají slevu na placené parkování.
  6. Tankování. Narazíte tradičně na dva typy benzínek: Samoobslužné a běžné, kde vám benzín natankují pracovníci stanice. Přijdou k vašemu okýnku, zeptají se, kolik chcete (když plnou, řekněte mantan) a jak budete platit. V podstatě nemusíte vůbec vystupovat. Dobré je taky vědět, že klasický benzín (regular) má červenou pistoli, zatímco nafta je zelená.
  7. Mýtné. Na japonských dálnicích se platí mýtné. Ideální proto je, pokud má vaše půjčené auto tzv. ETC jednotku, díky které platba probíhá automaticky, což šetří čas i peníze. Pokud ETC mít nebudete, je třeba najet do zeleně označené branky, kde lze platit hotově nebo kartou. Popsané je to např. na webu Times.

V komentáři pod newsletterem, kde jsem tohle téma shrnul, padl dobrý dotaz i na obytné vozy. Sám s nimi zkušenost nemám, ale půjčovny na ně samozřejmě existují — pravidla k nocování v tzv. camperech a další potřebné info najdete na tomto webu (kde auta i půjčují). Další půjčovnou je třeba Tokyo RV. Případně koukněte na video, kde mladý pár popisuje svoje zkušenosti s cestováním malým obytňákem po Japonsku.

Jak vidíte, půjčení auta v Japonsku se nijak extra neliší od jiných zemí. Jen si s sebou nezapomeňte ten mezinárodní řidičák, ať pak nemáte na místě problémy. Výjimečně vám auto půjčí i bez něj, ale je to na vaše riziko. Výši nejrůznějších pokut najdete v tomto PDF dokumentu.

Cestování autem vám každopádně otevře dveře k nezapomenutelným zážitkům. Pečlivě plánujte, řiďte bezpečně a užijte si cestu! 👋

Napsat komentář