Martin Labudík z Nagomi tea: Mačča jako luxusní a nedostupné zboží? Toho se nebojím

Martin Labudík z Nagomi tea: Mačča jako luxusní a nedostupné zboží? Toho se nebojím

„V Japonsku vám lidé často neřeknou přímo NE, ale zároveň vám ani neřeknou všechno hned. Důvěra se buduje postupně,“ popisuje Martin Labudík, zakladatel značky Nagomi tea, který se dovozu a prodeji japonského čaje věnuje posledních 6 let. Čaj odebírá přímo od producentů a jeho žena Satoko pochází z oblasti blízké místům, kde jejich farmáři čaj pěstují. Japonci pro takové propojení mají slovo goen. Znamená přirozené, až osudové pouto, které často váží víc než jakákoliv obchodní smlouva. 

A na důvěře teď záleží víc než kdy dřív. Mačča se během pár let změnila z čaje pro znalce ve světový fenomén. Kavárny ji přidávají do latte, sociální sítě jsou plné zelených nápojů a Nagomi hlásilo meziroční nárůst poptávky o 600 %. Spolu s tím přišly zprávy o úrodě vyprodané ještě před sklizní, o raketově rostoucích cenách a obavy, že se z mačči brzy stane luxusní zboží. 

Martin je ale tak docela nesdílí. Kvalitní mačča byla podle něj prémiovým produktem vždycky. Mění se hlavně velikost trhu a rozdíly mezi jednotlivými kvalitami. Skutečné riziko vidí jinde. S boomem totiž přicházejí i prodejci, kteří pod nálepkou „ceremoniální“ nabízejí čaj, který by si ji nezasloužil.

„I proto je v této době klíčové sledovat nejen cenu, ale i původ, transparentnost a způsob, jakým prodejce o čaji komunikuje,“ říká šéf Nagomi.

V rozhovoru jsme spolu probrali, jak to s japonskou úrodou doopravdy je, proč tenča začíná vytlačovat tradiční listové čaje, i jak kvalitní mačču vůbec poznat, kolik za ni dát a kam si pro ni zajít v Česku.

Začátkem roku jsi v článku pro iDnes uváděl meziroční nárůst poptávky o neuvěřitelných 600 %. Čím si vysvětluješ, že se z mačči stala tak masová záležitost? Je to vlivem influencerů, nebo lidé v mačči reálně hledají funkční náhradu kávy?

Nemyslím si, že by ten růst byl způsobený primárně influencery. Sehráli samozřejmě roli v tom, že se mačča dostala do širšího povědomí, ale velká část nových zákazníků, kteří přicházejí přes sociální sítě, nakupuje spíše nesystematicky a orientuje se hlavně podle ceny. Často ještě nerozlišují jednotlivé kvality a berou čaj tam, kde je momentálně nejlevnější. Podobně k tomu přistupuje i část kaváren, které nakupují větší balení za velmi nízké ceny, protože je používají hlavně do latte.

Konkrétně náš růst byl podle mě způsobený spíše dlouhodobou prací s komunitou. V posledních letech jsme začali jezdit na různé akce, organizovat vlastní tematické události a hlavně jsme se snažili zákazníkům vysvětlovat rozdíly v kvalitě. 

Pokud jde o otázku, zda může být mačča alternativou ke kávě, určitý základ to má. Mačča obsahuje tein, ale zároveň také katechiny a aminokyselinu L-theanin. Právě kombinace těchto látek způsobuje, že energie nastupuje pozvolněji a působí stabilněji než u kávy. Nejde o rychlý nástup a následný propad, ale spíše o delší a vyrovnanější efekt, který podporuje soustředění. Stejně jako u kávy každopádně platí, že klíčová je rozumná míra.

Osobně si ale nemyslím, že by lidé pili mačču jen jako „náhradu kávy“. U části zákazníků to tak může začít, ale postupně začnou vnímat chuť, kvalitu a rozdíly mezi jednotlivými čaji. A právě v ten moment se z trendu stává dlouhodobý vztah k čaji.

V roce 2025 byla úroda v Japonsku vyprodaná údajně ještě před sklizní. Jak moc je pro tebe coby prodejce těžké v takové situaci zajistit, aby se čaj nadále prodával? Musíte jako Nagomi v Japonsku „bojovat“ o své příděly s trhy jako USA nebo Čína?

Upřímně, nejsem si jistý, kdo přišel s informací, že by byla úroda vyprodaná ještě před sklizní. V praxi to takhle nefunguje. Cena i kvalita čaje se určují až po sklizni, kdy producenti mají k dispozici konkrétní data o kvalitě jednotlivých šarží. Do té doby mohou odběratelé posílat poptávky, ale finální ceníky a nabídky přicházejí až následně.

V našem případě jsme například v roce 2025 dostali ceník koncem května a na jeho základě jsme okamžitě udělali objednávku. Je pravda, že nejlevnější kvality se vyprodávají velmi rychle, protože o ně mají zájem velké kavárenské řetězce a velkoobchodníci. My se zaměřujeme spíše na vyšší kvalitu vhodnou k samostatnému pití.

Co jsme naopak pocítili velmi výrazně, nebyla dostupnost suroviny, ale kapacita zpracování. Výroba mačči je technologicky náročná a má přirozené limity. Tradiční kamenný mlýn zvládne přibližně 40 gramů za hodinu, což znamená, že i při vyšší poptávce nelze produkci jednoduše a rychle navýšit. Kvůli tomu jsme čekali na mletí a finální balení zhruba měsíc.

Z pohledu trhu tedy nejde o to, že by čaj nebyl, ale o to, že jeho zpracování a dodání má své limity. Pokud má někdo objednávky naplánované včas, není problém čaj zajistit.

„Stejně jako u kávy platí, že klíčová je rozumná míra.“

Četl jsem, že japonští farmáři likvidují zahrady s dalšími populárními druhy čajů, jako např. senča, aby uvolnili místo pro tenču (základní surovina pro mačču). Přijdeme o špičkové listové čaje?

Do určité míry to odpovídá realitě. Díky tomu, že s farmáři komunikujeme napřímo a v japonštině, máme možnost jít víc do hloubky a pochopit, jak o produkci skutečně přemýšlí.

Nejde ani tak o to, že by „rušili“ konkrétní čaje, ale spíše o změnu rozhodování, kam alokovat produkci. Rostoucí zájem o čaj matcha znamená, že roste i poptávka po tenče, tedy surovině pro jeho výrobu. Z pohledu farmáře je to logické rozhodnutí. Pokud má k dispozici zastíněný materiál, může ho zpracovat jako gjokuro nebo kabuse, ale zároveň má možnost počkat o něco déle a použít ho pro tenču, kde je dnes často výrazně vyšší ekonomická návratnost. Rozdíl v ceně může být natolik významný, že to přirozeně ovlivňuje rozhodování o tom, co se bude v dané sezóně vyrábět.

Zatím bych ale neřekl, že by hrozil okamžitý nedostatek kvalitních listových čajů. Produkce senči, gjokura i kabuse je stále relativně stabilní. Osobně ale vnímám určité riziko do budoucna – pokud bude poptávka po mačči dál růst, může se tento tlak postupně více promítat i do dostupnosti těchto tradičních čajů.

Chcete se lépe zorientovat v různých druzích japonského čaje? Přečtěte si můj dřívější souhrnný článek.

V Česku se za poslední dobu objevilo hodně nových e-shopů. Jak má laik poznat, jestli jde o odborníky, kteří čaji rozumí, nebo o čistě marketingový projekt, který jen nakoupil levnou surovinu v hezkém obalu?

V posledních letech se na českém trhu objevilo velké množství nových e-shopů, které mačču prezentují spíše jako lifestyle produkt. To samo o sobě není problém, ale pro zákazníka je pak mnohem těžší poznat, zda za značkou stojí někdo, kdo čaji skutečně rozumí, nebo spíše marketingový projekt.

Jedním z prvních signálů může být způsob, jakým prodejce o čaji komunikuje a jestli např. využívá obsah generovaný pomocí AI, který má často problém s českou transkripcí japonských slov. V češtině existují dvě správné varianty – buď počeštěná forma („s maččou“, „o mačče“), nebo kombinace s českým slovem („s čajem matcha“, „o čaji matcha“). Pokud se v textech objevují tvary jako „matchi“, „matchu“ nebo „matchou“, je to často známka toho, že autor nemá základní jazykovou a kulturní orientaci v tématu.

Dalším znakem bývá důraz na design obalu. Často se setkávám s tím, že je mačča prodávána v drahých kovových dózách nebo výrazně stylizovaných baleních. Ta mohou působit prémiově, ale sama o sobě nijak nezvyšují kvalitu čaje.

Klíčová je také transparentnost. Seriózní prodejce dokáže říct, odkud čaj pochází, kdo ho zpracoval, případně jaký byl použit kultivar nebo způsob zpracování. Pokud jsou informace velmi obecné a hlavní důraz je kladen jen na marketing, design a lifestyle komunikaci, je dobré být opatrný.

Co je podle tebe dnes „férová“ cena za 30-40 g kvalitní mačči?

Pokud mluvíme o mačči vhodné k samostatnému pití, férová cena za balení o váze 30–40 gramů se dnes obvykle pohybuje přibližně od 500 Kč výše. U kvalitnějších čajů není neobvyklé, že cena dosahuje 800 až 1000 Kč i více, v závislosti na producentovi, kultivaru a způsobu zpracování. Pokud je cena výrazně nižší, je dobré zbystřit a zjistit více informací o původu produktu.

Dokážu coby zákazník vůbec poznat kvalitní mačču? Na co bych se měl při nákupu dívat nebo kde si dávat pozor? Je to vůně, textura, barva nebo jiné parametry?

Ano, základní kvalitu čaje matcha je možné poznat, i když to chce trochu praxe. Pro běžného zákazníka jsou nejdůležitější čtyři věci: barva, vůně, chuť (svíravost) a textura, respektive pěna při přípravě (hlavně škola Urasenke).

  • Barva je první a často nejviditelnější ukazatel. Kvalitní mačča má živou, jasnou zelenou barvu. Pokud je barva matná, zašedlá nebo nažloutlá, obvykle jde o nižší kvalitu nebo starší čaj. 
  • Další faktor je vůně. Po otevření by měla být svěží, lehce nasládlá a typicky „umami“, někdy až jemně mořská.
  • Dobrá mačča je v chuti jemná a má minimální svíravost. Když čaj výrazně „drhne“ na jazyku, je hořký nebo svíravý, jde většinou o nižší kvalitu. 
  • Důležitá je i textura. Prášek by měl být velmi jemný, téměř pudrový. Při přípravě se kvalitní mačča dobře rozpouští a vytváří jemnou, krémovou pěnu bez velkých bublinek. Hrubší struktura a slabá pěna bývají znakem horšího zpracování.

Existují i jednoduché způsoby, jak si kvalitu ověřit v praxi. Například malé množství prášku lze rozetřít mezi prsty nebo na papíře – kvalitní mačča je hladká a bez zrnitosti.

Velmi dobře funguje i jednoduchá příprava: přibližně 1,5–2 g čaje na 60–70 ml vody o teplotě kolem 70–80 °C. V tomto poměru se nejlépe projeví chuť, svíravost i schopnost tvořit pěnu. Pro běžného zákazníka je to ideální výchozí bod.

Jak se díváš na to, že velká část spotřeby dneska končí v mléčných nápojích typu matcha latte? Kavárny často uvádějí, že využívají prémiovou nebo dokonce ceremoniální kvalitu. Jaká je tvoje zkušenost?

Do určité míry jde o přirozený vývoj. Mačča má původ v čajové ceremonii, ale mimo Japonsko ji lidé často konzumují ve volnější podobě. Hledají její účinky, ale zároveň chtějí chuť, na kterou jsou zvyklí, třeba v kombinaci s mlékem.

Z mé zkušenosti platí, že i v latte je kvalita čaje matcha poznat, ale nejvíce se projeví v dochuti. Při použití nižší kvality, zejména v kombinaci s nízkotučným mlékem, se může už po několika minutách objevit suchý, svíravý a méně příjemný dojezd, který zůstává na patře. Právě tato „druhá vlna“ chuti je často spolehlivější indikátor kvality než první napití.

U nižších kvalit navíc vzniká další problém. Prodejce může uvést, že se jedná o ceremoniální mačču, ale už neupřesní konkrétní úroveň kvality. U větších producentů, zejména v Kjótu, přitom existuje i deset a více kvalitativních stupňů. Označení „ceremoniální“ tak může zahrnovat poměrně široké spektrum – od základních až po velmi špičkové čaje. Pojmy jako „ceremoniální“ nebo, „prémiová“ bez dalšího kontextu nemusí vypovídat o skutečné kvalitě tolik, jak by se mohlo zdát.

Pro běžného zákazníka platí jednoduché pravidlo: pokud pije matcha latte s větším množstvím mléka, cukru nebo sirupů, rozdíly mezi jednotlivými kvalitami se výrazně stírají. Pokud ale pije čistou mačču, nebo latte s minimem dalších složek, začne rozdíly v kvalitě vnímat poměrně rychle.

„Seriózní prodejce dokáže říct, odkud čaj pochází, kdo ho zpracoval, případně jaký byl použit kultivar nebo způsob zpracování.“

Kdybych se tě zeptal na doporučení, kam si zajít nebo kde koupit dobrou mačču (samozřejmě mimo Nagomi), co bys mi poradil? Ať už obchod nebo kavárnu, restauraci… Nějaké místo v ČR, kde čaji skutečně rozumí.

Pokud bych měl doporučit místa v Česku, kde se čaji opravdu rozumí, tak jich naštěstí existuje několik a každé z nich má trochu jiný přístup.

  • Rishe Tea se dlouhodobě zaměřuje čistě na japonské čaje, zejména na stíněné typy jako gjokuro a čaj matcha. Díky tomu má velmi konzistentní specializaci a jde v tématu hodně do hloubky, jak z hlediska kvality, tak i edukace zákazníků.
  • Dobrá čajovna je dlouhodobě jedním z pilířů české čajové kultury. Má široký záběr napříč zeměmi i styly a stojí za ní desítky let zkušeností, které se promítají do výběru i způsobu prezentace čaje. Lidé z Dobré čajovny pravidelně jezdí do Japonska, kde se dále vzdělávají v oblasti japonského čaje.
  • Tea Mountain představuje modernější koncept čajového obchodu, který pracuje nejen s Japonskem, ale i s dalšími čajovými oblastmi. Silná je tam práce s chutí, edukací a celkovým přístupem k čaji.

Celkově bych ale řekl, že nejdůležitější není konkrétní název obchodu, ale přístup. Pokud prodejce dokáže čaj vysvětlit, zná jeho původ a je schopen vám doporučit konkrétní produkt podle toho, co hledáte, je to vždy dobrý signál.

Co bys vzkázal lidem, kteří s maččou začínají a zatím ji vnímají jen jako „zelený prášek do mléka“? Co je ta skutečná esence japonské čajové kultury, kterou se snažíte skrze Nagomi tea předávat?

Napadají mě v zásadě dvě cesty, jak se k čaji matcha postavit. Ta první je delší a náročnější. Říká se jí cesta čaje – čado – a typicky ji reprezentují školy jako Urasenke. Tam se člověk neučí jen samotnou přípravu čaje matcha, ale celý kontext – práci s prostorem, pohybem, tichem, sezónností i sladkostmi wagaši.

Součástí této cesty je i práce s kvalitou. Urasenke tradičně používá mačču určenou pro ceremoniální přípravu. Dnes se na sociálních sítích často objevují názory, že „ceremoniální matcha“ neexistuje, ale je dobré si uvědomit, že tento pojem má své místo v tradici. Každá škola je navázaná na konkrétní učitele a mistry v Japonsku a právě skrze ně se tyto přístupy předávají dál. Je proto důležité k nim přistupovat s respektem.

Druhá cesta je mnohem jednodušší a přístupnější. Není nutné hned investovat do drahého náčiní jako čawan, časen nebo nacume. Na začátku postačí obyčejný hrnek a jednoduchý napěňovač mléka. Postupem času ale většina lidí zjistí, že mačča není jen „zelený prášek do mléka“ nebo zdroj kofeinu. Začne vnímat chuť, strukturu, vůni – a hlavně samotný moment přípravy.

V dnešní rychlé době je právě tohle možná největší hodnota čaje matcha. Dává člověku prostor zpomalit, soustředit se a být chvíli jen sám se sebou. Nástroje jako čawan nebo časen pak nejsou jen estetický doplněk, ale pomáhají vytvořit rituál, který vás do toho momentu víc vtáhne.

Ať už si člověk vybere jakoukoliv cestu, jedna věc zůstává stejná – zásadní je kvalita samotného čaje. Právě ten rozhoduje o tom, jaký zážitek si z něj odnesete.

Napsat komentář