Co si přivézt z Japonska? Jídlo!
Jasně, každý máme trochu jiné chutě. Jenže! Třeba u první cesty vůbec nevíte, vzpomínám na tu svou. A v takové chvíli je každá rada dobrá, no ne? Tak pojďme kouknout na pár drobností, kterým jsem podlehl já.
Bude to určitě komunitou lidí, ve které se pohybuju, ale občas mám pocit, jako by se z Japonska stalo pro nás Čechy druhé Chorvatsko (nebo Bali). Každý měsíc mi někdo říká, že zrovna letí do Japonska, už tam je nebo plánuje cestu. Osobně v tom vidím dvě velká pozitiva. Potvrzuje se moje tvrzení, že Japonsko opravdu není tak drahá země, jak se na první pohled zdá. A za druhé, což je hlavní, mi to dává možnost pravidelně doplňovat rychle mizející zásoby. Yatta!
Tenhle seznam, jako většinu článků, které se týkají jídla, píšu hlavně pro sebe. Abych, až do Japonska zase někdo poletí, mohl jednoduše zkopírovat odkaz na tento článek a připsat pouhé PROSÍM. Každý máme samozřejmě jiné chutě a rozhodně netvrdím, že zrovna tyhle věci jsou ty nejlepší, i když si to v duchu myslím, ale třeba vám to poslouží jako inspirace do začátku.
Tsujiri Matcha Milk Powder (práškový nápoj)
Slazeným nápojům se už poměrně dlouho úspěšně vyhýbám, ale jsou dva, kterým velmi snadno podlehnu i dneska. A oba se dělají z prášku. První je Matcha Milk a byla to láska na první lžičku. Vlastně dvě. A trochu horké vody, někdy mléka… Prostě lahoda. Zkuste, uvidíte sami. Najdete ho v každém větším obchodě. 200g balení stojí zhruba 100 Kč. Palec hore.
PS: Dá se najít i varianta se Sakurovou příchutí… (viz foto)
Royal Milk Tea (práškový nápoj)
A to je ten druhý. Zatímco Mačču si dopřávám hlavně doma v Česku, Milk Tea (v podstatě sladký čaj s mlékem) mi zpříjemňuje dny, kdy trajdám Japonskem. Docela často. Koupit ho můžete jako nápoj ve flašce od několika společností (třeba Kirin) nebo v prášku jako výše uvedený elixír. Příprava je stejná, cena za balení taky. Závislost, ale mám to pod kontrolou…
Vermont / Golden Curry (instantní kari)
Kdyby můj textový editor podporoval srdíčka, tady bych jich nasázel celou hromadu. Japonské kari je moje láska. A přitom jsem ho docela dlouho opomíjel, teda co se suvenýrů na doma týče. Tohle instantní kari je podle mě naprostá nutnost, kterou si na doma musíte koupit. Je to jednoduché, v hrnci s vodou povaříte zeleninu (brambory, mrkev, cibuli), přihodíte pár kostek kari a za chvilku můžete servírovat. Nejlépe s rýží a dobrým řízkem! Prodává se v několika stupních ostrosti a už mi dochází, takže jestli někdo frčíte do Japonska, měl bych takovou prosbičku… Z hlavy si teď nevybavuju, kolik přesně stojí, ale myslím, že to je taky kolem stovky.
SEIYU Shizuoka Sencha (zelený čaj)
Jsem jednoduchý člověk a vlastně se občas i trochu stydím, když se mě někdo na japonský čaj ptá. Nejsem totiž žádný znalec, jen běžný konzument a vypiju, co mi zalijou. Až na mugiču, to teda fakt ne… Rád si čaj vychutnám a tradiční obřady jsou uklidňující, doma si ale obvykle připravím spíše něco rychlejšího. Na doporučení jsem si proto pořídil pár krabiček zeleného čaje (senči) ze supermarketu Seiyu a jsem naprosto spokojen. Za krabičku s 20 sáčky dáte cca 40 korun. Je to čaj z prefektury Šizuoka, kdyby to někoho zajímalo, a obsahuje i trochu mačči. Není hořký, naopak je hezky jemný. Za mě samé kvality a rozhodně jedna ze stálic, které si zase přivezu.
Možná to není nic pro fajnšmekry, ale pokud hledáte dobrý čaj za víc než rozumnou cenu, pak tenhle můžu s chutí doporučit. Jinak si ale samozřejmě v Japonsku vyberete z nepřeberného množství jiných druhů.
OKÉNKO DOPORUČENÍ dalších cestovatelů. Co si vozí domů mí kamarádi? Křupavé Onigiri Senbei, citrusový Yuzu džem, švestkový likér Umeshu, čokolády Meltykiss, návykové křupky Caramel Corn (ty jsou fakt super), kinako bochánky. A pak prý ještě takový koláček plněný směsí kaštanů a vlašských ořechů (údajně čínský mooncake, prostě to dole uprostřed na fotce). Jo a přátelé z Japonska radí nezapomínat na saké, konkrétně doporučují značku Dassai.
Instantní rámen a další nudle
Osobně si ho popravdě domů nevozím, ale na místě ho zbaštím hromady a za doporučení určitě stojí. Vsadím se, že si ho někdo balí do kufru ve stejném objemu, jako já své oblíbené kari. Kdybych měl doporučit mé oblíbené, pak jsou to dva od Nissinu: Curry rámen a U.F.O. jakisoba nudle. Stačí zalít horkou vodou, promíchat a můžete se do nich pustit. Stojí snad kolem 30-40 korun.
Furikake (posypky)
Rýži jsem dříve moc nevařil, protože jsem nesnášel ten proces se sáčky v hrnci… Jenže pak vědci vynalezli rýžovar a můj život se navždy změnil. Poslední roky bych jen obtížně vzpomínal na týden, kdy by mi na stole nestála aspoň jedna miska. No a furikake je vlastně taková posypková směs na rýži, ale třeba taky nudle nebo cokoliv dalšího, co vás napadne. Najdete spoustu kombinace od zeleninových přes tuňáka až po wasabi. Jsou to sáčky za pár korun, takže si jich můžete přivézt doslova hromady.
Bull-Dog Tonkatsu (omáčka) a sezamový dresink
Na řízky jsou Japonci machři, ale co je dělá ještě lepší, je ta luxusní zálivka / omáčka. Poprvé jsem ji vyzkoušel v restauraci a hned jsem se po ní začal shánět. Prostě když maso, tak s tímhle. A za vyzkoušení mimochodem rozhodně stojí taky některý z výborných sezamových dresinků.
Zmínit bych mohl taky onigiri, melonpan nebo tousty yamazaki a udělal bych to hrozně rád, protože jsou skvělé. Jsou to ale věci, které musíte zkonzumovat docela rychle tak do dvou dnů, takže záleží na vás. Vzít si pár kousků na cestu, rozhodně ano, dělat si ale zásoby do ledničky, to se nevyplatí. A je to škoda.
No a samozřejmě sladkosti…
Nemá smysl to všechno dlouze popisovat a tak vám jen nasdílím pár fotek toho, co jsem si oblíbil. KitKaty, bonbóny, čokolády a další dobroty.
Tohle všechno jsou věci, které si můžete snadno přivézt domů (a některé z nich se dokonce dají koupit i u nás, jen trochu dráže). Kdyby vás zajímaly tipy na produkty, které se vyplatí otestovat na místě (třeba pečivo, zmrzlina, brambůrky a jiné věci z obchodů), tak o těch zase napíšu něco příště.
A jaké dobroty si z Japonska vozíte vy? Pojďme vyměňovat tipy!
