Představte si následující situaci. Jste v Japonsku, máte hlad, před restaurací je fronta na tři hodiny (to ani není nadsázka), takže zapadnete do první samoobsluhy. Jenže lokální potraviny vám nic neříkají… Dáte si jablko? Sotva, je moc drahé. Hledáte dál. Nechcete vybrat špatně. Už byste snědli i ten řízek, co jste si zabalili ještě doma … A co bylo dál?
Snažil jsem se na to přijít několik měsíců, zatímco jsem těkal pohledem z peněženky na ta krásná jablka. A už vím! Japonské ovoce je drahé, abychom si ho více vážili, protože takové jablko za dvacku si přece vychutnáte mnohem více, než když jich za stejnou cenu dostanete kilo… Kdyby vám v Česku někdo přinesl jako … A co bylo dál?
Je třeba před cestou do Japonska prodat ledvinu? Rozhodně ne. Z mých zkušeností je to velmi dostupná země, kde si užijete cestování a častokrát budete překvapení, jak dostupné některé věci jsou. Zvlášť v porovnání s Českem. Pojďme se na to podívat. Jak převádět měnu? 100 jenů = 15,6 Kč, tzn. že japonské ceny můžete dělit … A co bylo dál?
Suši patří mezi nejikoničtější japonská jídla, co o něm ale vlastně víme? Objevili ho Japonci? Může se jíst rukama? A proč za smíchání wasabi se sojovkou dostanete hůlkami přes prsty? Je čas vyvrátit několik polopravd. Nesedejte si, tahle lekce z historie bude krátká. Původ suši (すし) není v Japonsku, tam se dostalo z Číny až někdy … A co bylo dál?