Eunjeong Hong: „V otevření japonsko-korejské restaurace mě podpořil kamarád.“
Když jsem se loni v létě doslechl, že se v Ostravě otevírá nová restaurace s rámenem, vyskočil jsem (v duchu) tři metry vysoko a praštil se hlavou o strop. Kam se hrabe suši, rámen prostě miluju! A jak jsem záhy zjistil, v Misone ho dělají moc dobrý.
Tahle restaurace každopádně není čistě japonská, spíše japonsko-korejská. Její šéfkou je totiž Eunjeong Hong, jihokorejka narozená v Daegu, která do Česka společně s rodinou přijela už v roce 2007. „Vždy jsem měla v hlavě myšlenku na to, že bych si otevřela hezkou asijskou restauraci, která by představila korejské nebo japonské jídlo. Hlavně zákazníkům v tomto regionu, protože většina korejských restaurací a penzionů v okolí je pouze pro Korejce. A jsou možná až příliš tradiční na to, aby přilákaly české zákazníky,“ říkala mi energická majitelka na úvod našeho rozhovoru.
Eujeong v nápadu podpořil kamarád, který měl s přípravou japonských jídel zkušenosti. Slovo dalo slovo a podnik byl na světě, resp. v Porubě, což je pro neznalé jeden z nejlidnatějších ostravských obvodů. I když místní by možná raději řekli, že jsou samostatné město ležící vedle. To už se ale zbytečně rozepisuju, pojďme na Misone.
Před otevřením Misone jsem v gastronomii nepracovala. Vnímám to ale jako výhodu, která mi pomáhá dívat se na podnik i pohledem zákazníka.
Bylo náročné otevřít si restauraci právě tady v Ostravě?
Docela ano. Věřím ale, že nastal čas, kdy s tím, jak roste úroveň příjmů, místní touží po rozmanitějším a kvalitnějším jídle a produktech. Tato oblast dlouho zaostávala za západní Evropou a dokonce i Prahou nebo Brnem, brzy ale bude na stejné úrovni, zejména pro mladé lidí.
Jsem rád, že to říkáte. Do nabídky jste nedávno zařadili i suši, hlavní jídlo, se kterým jste Misone rozjížděli, byl ale rámen. Proč právě tato volba?
Je to dobrá položka pro uvedení, ne příliš formální, ale přesto typické a tradiční jídlo. Náš šéfkuchař má navíc s přípravou bohatou praxi a na unikátní rámen, který dokáže připravit, je náležitě hrdý.
Slyšel jsem, že máte celkově opravdu zkušený tým…
V kuchyni máme dva kuchaře a dva šéfkuchaře. Jeden z nich má 30 let zkušeností a specializaci a certifikaci pro korejské, japonské i čínské jídlo. Druhý je na tom podobně a v oboru pracuje přes 10 let.
Co z vašeho pohledu vlastně dělá dobrý rámen?
V prvé řadě jde, stejně jako u všech ostatních jídel, o kvalitu surovin. Dbáme na to, abychom jim věnovali péči od nákupu až po skladování. Vždy všem členům našeho týmu opakuji: „Pokud použijeme nekvalitní přísady mimo náš standard, je to podvod na zákazníky a oni to okamžitě poznají.“ I proto, abychom mohli zachovat tu unikátní a originální chuť, dovážíme některé suroviny z Japonska a Koreje. No a za druhé máme speciální postup, kterým připravujeme vývar. To je základ celé polévky, jedinečný a odlišný od ostatních.
Když jsme si povídali dříve, říkala jste, že jste před otevřením Misone v gastronomii nepracovala. Jak náročné je být šéfkou vlastního podniku, pohlídat si, že vše běží podle vaší představy?
Musím říct, že mě trápí a stresuje, když nedokážeme uspokojit požadavky zákazníků, i když se snažíme dělat vše, co je v našich silách. Někdy ale musím myslet jako majitel na náklady. A co se týče mé denní rutiny. Kontroluji úklid a zařízení restaurace, úkoluju zaměstnance. Hodně času ale popravdě věnuji i zpětné vazbě a hodnocení zákazníků, abychom mohli služby neustále zlepšovat.
Češi si obecně rádi užívají život skrze dobrá přátelství s rodinou, kamarády a kolegy. To se mi opravdu líbí.
Během návštěv jsem si všiml, že složení zákazníků bývá docela pestré. Kdo k vám běžně chodí?
Obvykle chodí lidé, kteří už znají rámen, ale stejně tak i ti, co hledají nové chutě. Mám vždy velkou radost, když někdo potěšeně řekne, že mu chutnalo stejně, jako když byl v Japonsku.
Vnímáte u hostů třeba nějaký rozdíl mezi Čechy a Korejci či Japonci?
Z mého pohledu jsou hlavně Korejci přímočařejší ve vyjadřování svých názorů. Je běžné, že si hned postěžují, když narazí na špatnou obsluhu nebo není něco v pořádku s jejich jídlem. Zpětnou vazbu si ale samozřejmě rádi vyslechneme od všech zákazníků. Je to jedna z cest, jak na sobě můžeme pracovat.
Jakou zpětnou vazbu byste tím pádem měla sama k životu v Česku. Co jste si oblíbila a schází vám tady naopak něco z domova?
Chybí mi samozřejmě rodina a přátelé v Koreji. Už je to dlouho, co jsem se s nimi mohla vidět. A občas se mi zasteskne i po domácím korejském jídle, hlavně po mořských plodech.
Obecně řečeno ze života v Česku nemám jedinou nepříjemnou zkušenost. Češi jsou osobně ve většině případů velmi příjemní a milí. Kdybych každopádně měla soudit podle zaměstnanců, kteří pracují ve službách, třeba právě v restauracích nebo obchodech, tam mi laskavost schází. Je to jiné než v Koreji nebo západní Evropě. Jeden kamarád z Rakouska mi kdysi radil, že musím být na personál opravdu milá, abych v české restauraci dostala jídlo. Myslím ale, že se to postupem let zlepšuje. Koneckonců i díky dobře proškoleným zaměstnancům z velkých franšíz typu McDonald, Starbucks, apod.
Češi si jinak obecně rádi užívají život skrze dobrá přátelství s rodinou, kamarády a kolegy. To se mi opravdu líbí. Z jídel mám mimochodem moc ráda vepřové koleno s českým pivem.
PS: Náš rozhovor proběhl v době, kdy Misone suši do nabídky teprve zavádělo, proto se mu v povídání nijak blíže nevěnujeme. Slyšel jsem na něj ale chválu, takže ho brzy vyrazím ochutnat. Jinak mi ještě paní Hong říkala, že se v rámci možností plánuje pustit do studia češtiny a že když ji přepadne stesk po korejském jídle, ráda si dá kimči rámen (mají ho v nabídce, tak někdy zkuste). Věřím, že časem na rozhovor zase navážeme, takže se v budoucnu určitě můžete těšit na další info. A pokud jste členy na Patreonu nebo Pickey, rád zařadím i vaše dotazy.